24:Myslel jsem, že jsi gay.

27. července 2013 v 9:19 | Dixion |  I wish



Jeden den. Zbýval jeden jediný den. Tak krátká doba oproti těm dlouhým týdnům. Z ničeho nic to prostě přišlo, najednou za ním mohl jednoduše přiletět. Prostě jen tak, nebyl v tom problém.
A to je právě divné; tedy alespoň Niallovi to vrtalo hlavou.

"Nad čím dumáš, beruško?" zeptal se mile Louis, když vložil svou esej, tedy její první část, pod skener. Byl v práci, v doncasterské knihovně, protože si vzal víkendovou směnuza svou kolegyni, kvůli tomu, aby si mohl vzít volno na týden, kdy bude u svého… přítele. Pro sebe se něžně usmál a zapnul skenování. Podíval se do monitoru svého laptopu, který měl položený vedle pracovního počítače.

"Um…" Louis na něm mohl oči nechat, byl pro něj jako bůh krásy,"prostě… mám strach."

"Z čeho?" pověděl jemně a porozhlédl se po knihovně, zda ho někdo nevyhledává a nechce s něčím pomoct.

"Popravdě? Připadá mi divné, že to je tak jednoduché," zamumlal,"neměla by přijít nějaká překážka? Nejsem zvyklý, že mi něco vychází," povzdechnul si; byl pořádně zmatený a nervózní.

"Ale prosím tebe, Nialle. Nehledej v tom problémy, akorát to přivoláš!" kníkl Louis, nechápajíc přítelův neustálý pesimismus. "Nauč se mít radost a těšit se… nauč se být na sebe pyšný a přestaň se ve všem podceňovat." Niall chtěl něco namítnout, Louis po něm ovšem hodil přísným pohledem. "Věř mi… jsi krásný a obrovsky šikovný. Všechno to bude v pořádku, ano?" Niall přikývl. "Zopakuj to po mně."

"Všechno bude v pořádku."

Spokojeně se usmál: "Bude nám spolu tak krásně," zavřel oči a znovu se ponořil do svých představ, které hodlal uskutečnit,"doufám jen, že tě dokážu udělat šťastným… to je můj největší sen," položil se na své ruce a už se snad chystal zchrupnout si.

"Stejně se bojím, že se něco pokazí," zabrumlal blonďatý chlapec.

"Nialle!" vykřikl naštvaně Louis, hned co zvedl hlavu. "Silnice nebo dálnice, kterou pro mě pojedeš, nebude zacpaná ani uzavřená! Na letištním parkovišti nebude plno a moje letadlo se ani nezřítí, ani ho neunesou teroristi! A přiletím včas.
Prostě to tak bude, proč do toho šťouráš, sakra?" zahýkal vysíleně. Niall ho v tu chvíli docela štval. "Všechno bude naprosto úžasné, ano?"

"Ano," přikývl nesměle a roztomile se usmál; asi aby mu Louis odpustil…

"Dobře, miluju-"

"Já," zahulákal Niall, ve snaze jej předběhnout,"miluju tebe."

"Jenže já tebe miluju mnohem víc a… ticho!... dokážu ti to," vyplázl jazyk.

"Hm, a jak?" Blonďák se na své posteli zavrtěl a překulil se z polo lehu ze zad na bříško. Dětsky si podepřel bradu dlaní a zamrkal jako panenka.

"Až budu u tebe, uvidíš."

"Já to chci vědět teď, Lou… Louisi… broskvičko moje slaďoučká, miláčku, no tak…" Vypadal jako andílek.

Louis se zahihňal: "Jsem v práci." Podíval se naproti ke vstupním dveřím - právě dovnitř vešla mladá blonďatá dívka.

Louisovi připadala tak strašně podobná jeho Niallovi, že na chvíli dokonce přestal dýchat. Stydlivě zamrkal a narovnal se v zádech.

"To nevadí, řekni mi to, lásk-"

Louis vypnul zvuk. "Dobrý den," pozdravil blondýnku slušně. Pohlédl do jejích očí, byly úplně identické, jako ty Niallovy.

Počkat, nebyly.

Nenašlo by se v nich tolik láskyplnosti a oddanosti.

"Dobrej," pípla; jako snad každé dívce se i jí Louis moc líbil.

"Potřebujete něco… hm, speciálního?" zašvitořil sladce, ovšem pohledem každou chvilku visel na jeho půvabném příteli. Hrál si s Loulouem a dělal na Louise do kamery smutné oči.

"Jdu jen vrátit knížky a zaplatit upomínku," vyložila na pult obsah své kabely a poté se opřela rukama o hranu desky.
Louis se postavil ze své točící židle a začal knihy přebírat. Načetl nejdřív dívčinu kartičku a pak opípal kódy na knížkách.

"Ještě jedna vám tu chybí, slečno, podívejte." Ukázal na monitor, ale ona tam logicky neviděla, když byl otočený úplně na opačnou stranu. Proto pult obešla a postavila se vedle Louise, naklonila se k obrazovce a zblízka se hnědovlasému mladíkovi podívala do šedomodrých očí.

Niall se jen zmateně koukal na tu scénku. A poslouchal jejich rozhovor. Nemluvili spolu nijak kousavě, tedy spíš Louis byl klidný jako vodní hladina za letní noci, jen ta holka neustále vystrkovala dekolt a s vlasy dlouhými až do tramtárie ho šimrala po obličeji pokaždé, když se naklonila. A on se na ní usmíval skoro stejně krásně, jako to dělá na Nialla…

"Tak, už můžem…" chlapec zapnul repráky a posadil se k hovoru,"kde zase jsi, Ni?" U notebooku byl jen Loulou, který si spokojeně žužlal nějakou hračku.

"Byl jsem si pro džus," objasnil mu právě usedající modroočko. Byl o mnoho víc zamlklý, než předtím. Chlapec se prohrábl svými roztomile rozcuchanými pačesy a zvědavě si Nialla prohlédl.

"Je ti něco?" Zeptal se opatrně.

"Ne, proč?" Louis začal být krapet nervózní - teď se nic pokazit nesmělo…

"Protože jsi naštvaný a já nevím proč? Asi?"

"A jak si přišel na to, že jsem naštvaný? Já nejsem naštvaný," zamumlal a vykulil oči, připomínal čivavu.

"Jo, to vidím… tak co se stalo?" doléhal stále Louis.

"Myslel jsem, že jsi gay," plácl najednou nabroušeně a schoval si obličej do srsti svého nového mazlíčka.

"No a? Jsem, proč to vytahuješ? To je snad jasný," bylo mu divně. Mračil se, Niall ho ještě nikdy neviděl s takovýmhle výrazem. Měl pozvednutá obočí a tvářil se jako "co na mě vůbec mluvíš?"…

"Ale to byla holka," pípl smutně.

"Jo, já vím a? Co s tím?" Vyndal ze skeneru první část své eseje, na níž zapomněl, a dal skenovat druhou.

"Málem ti ty oči vypadly… až do toho výstřihu," pověděl, aniž by se na svého hnědovlasého přítele podíval.

"To si děláš prču?" Nezněl naštvaně. "Ty žárlíš? Po tom, co jsem ti pověděl aspoň milionkrát, jak moc tě miluju?… A ještě ke všemu," zabublal smíchy,"na holku. Ni, princezno moje, poje srdce patří jen a jen tobě. Ano? Nikomu jinému. Tebe považuji za nejkrásnějšího člověka na světě, a to myslím jak vnější, tak vnitřní krásou. Ty jsi moje všechno a nikdy, opakuju nikdy, pro nikoho moje srdce netlouklo tak usilovně, jak pro tebe. Tak toho nech," vydechl vysíleně,"nebudeme si to přece kazit den před… mojí cestou za-"

"Za námi," dořekl to za něj Niall a políbil štěně na čumák.


"Za vámi…"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 13. srpna 2016 v 23:38 | Reagovat

Vypadá to zajímavě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama