His tamer; část druhá

29. července 2013 v 12:12 | Dixion |  His tamer


Láska bolí.

Je krásná, měkká, lehká, něžná a voňavá, hebká na dotek a celá růžová a vášnivá, chtivá, romantická a hřejivá a úžasně zní a je bezpodmínečná a sametová, šumivá, hezky vábná a jako by byla z plyše…

Přesto bolí.
Proč?
Copak nevidí, že je pro něj přednější jejich důvěra a…

… důvěřoval mu ještě vůbec?
Copak neví, že se pro něj obětuje rád, že to pro něj vlastně ani oběť není? Že to je prostě nedílná součást jejich života a
jejich vztahu?
Spraví se to, ví to moc dobře, jen neumí přesně určit, kdy. Doufá, že brzy.

Uchopí do ruky zlaté klepadlo s rodinným erbem a třikrát zabouchá na dveře. Protře si oči, ačkoliv už nebrečí, jen se chce ujistit, že vypadá silně a že to všechno zvládne.

"Dob - ah, ahoj, Zayne," poví krásná černovlasá paní, Harryho maminka, když otevře dveře. Vypadá smutně a unaveně.

"Ahoj, Anne. Můžu za ním?" Povzdechne si, zní to divně. Jakoby už spolu dávno nebyli, přitom je to jen chvíle, co odešel, možná pár hodin.

"Byl tak naštvaný, Zayne. Co se stalo?" Zeptá se chlácholivým hlasem, zatímco mu pokládá dlaň na záda, aby ho popostrčila dovnitř.

"Řekl mi jen, že už nechce dál zaclánět a…" rozpláče se. Ne, není silný a nezvládá to. Anne si ho bere útěšně do náruče, i když je menší a drobnější, její objetí vtáhne člověka celého. Brečí jí do krku aspoň dvě minuty, než se uklidní. "Že nechce dál zaclánět a že si mě nezaslouží, nebo co. Nebo že já si zasloužím něco víc, já… já nevím, on přeci ví, že pro mě znamená všechno, tak proč odešel? Já jsem se o něj snad nestaral dobře? Nebo jsem mu nějak ubližoval? Ať je to cokoliv, chci vědět, proč odešel… Protože on se přeci nevzdá, nezahodí naší lásku. Kdo by se vzdal takového vztahu? Vždyť jsme měli všechno."

"Harry ano." Poví tiše a pustí jej z náruče. Dovede ho před dveře Harryho pokoje a ještě poslouchá Zaynovy myšlenky a nápady. Ví moc dobře, že jejího syna Zayn miluje, že ten problém prostě bere jako samozřejmost a rád mu s tím pomáhá… jen když jsou spolu.

Odejde, nechá ho tam samotného.

"Haz?" Zaklepe a rovnou otevírá dveře. Rozhlíží se po pokoji, ale nikde chlapce nevidí. V místnosti už jsou jen jedny dveře a o těch si nepamatuje, kam vedou. Přesto naprosto bez ostychu bere za zlatou kliku a vchází dovnitř. Na zemi, před vanou, se klepe nahé studené tělíčko. V ruce svírá půlku ze skleněného kalíšku na vyplachování úst po čištění zubů a nezastavitelně pláče. Obličejem leží ve střepinách z rozbité sklenky a nevypadá, že by mu tam nějak překážely.

"Hazzie?" Sedá si vedle něj na bobek a bere jej v podpaždí. Jeho tělo je vážně prochladlé. Posazuje ho a starostlivě mu obličej kontroluje. Oprašuje mu ho od tupých střepinek, které se mu na tvář nalepily, a zjišťuje, že se naštěstí nikde nepořezal.

Pak si jej konečně tiskne k sobě.

"Miluju tě," šeptá opakovaně kudrlinka a konečně Zayna objímá pažemi okolo těla. "Miluju tě. Miluju. Miluju tě. Mi," zakuckává se, nejspíš kvůli tomu pláči a taky se nestačí mezi vzlyky a vyznáním lásky nadechovat. Nakonec se rozškytává.
Už nepláče. Třese se zimou a škytá a nemá v plánu se Zayna ještě někdy pustit. Moc dobře ví, že svého černovlasého partnera naštval, sám je na sebe kvůli tomu naštvaný… ale… už z toho nemá záchvat vzteku. Má škytavku…

"Moje láska k tobě je silnější než jakýkoli problém, to si pamatuj," poučí ho něžně a pomalu se zvedá ze země. Při tom vytahuje nahoru svého kudrnáčka, který je najednou už zase vyšší než on, ale stále vypadá tak křehce a bezmocně.
"Všechno," pozvedne mu sklopenou hlavu za bradu a donutí ho se dívat do očí,"všechno se dá vyřešit. Ale už nikdy ode mě takhle neodcházej…" jednou už pro tebe přijít nemusím. Ne, neřekne to nahlas, ví, že by ho zase rozplakal a mimo to, to není pravda. Vždycky by se pro něj vrátil, vždycky by si pro něho znovu a znovu došel.

"Omlouvám se," pípne tiše a škytne, znovu sklápějíc zrak někam dolů. Zayn zavrtí hlavou a dovede jej za ruku do jeho starého pokoje z puberty. Má tam černobíle vymalováno, všechno sladěno do těch barev, Harry byl dřív milovníkem skáčka. Oblékne ho do nějakých tepláků a svetru, co tam najde a za ručičku si ho odvádí ke dveřím.

"Anne?" Zavolá do uzoučké chodbičky, která vede z předsíně do kuchyně, a z které pak vychází černovlasá žena.

"Už je to dobré, hm?" Pohladí oba chlapce po tvářích a na Harryho se na chvíli mateřsky zadívá.

"Harry, kde máš ten batoh?" zeptá se ještě Zayn.

"Tam." Harry dětsky ukazuje do svého pokoje a vypadá to, že ze sebe víc slov už nevydá. Jeho matka Zayna předbíhá, když mu pro věci chce zajít, a rychle vykráčí pro Harryho batoh. Pak ho nesměle hnědookému chlapci podává a oni za sebou tiše zavírají dveře.
Už si ho zase vede domů.
A půjde pro něj klidně ještě tisíckrát.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Emily. Emily. | 29. července 2013 v 19:58 | Reagovat

Skvělé! Úžasné! Boží, jsem z toho nadšená. Tolik pocitů. Awww. Dokonalost.

2 FuckMeKevin FuckMeKevin | 29. července 2013 v 21:32 | Reagovat

Je to hrozně pěkné:)
Tolik citlivé, šťastné a motýlci v břiše, maybe i naddrženost v podbříšku:o
Jsi hrozně citliví člověk Dix.
#Kuksijonisthebestcouple

3 michelle018 michelle018 | Web | 29. července 2013 v 21:36 | Reagovat

This is fucking perfect!
Skvělý nápad,bezchybný zpracování,no prostě dokonalý.
Teď už jenom doufám,že další díl přibude brzo:)

4 Annie_Baz Annie_Baz | 29. července 2013 v 22:41 | Reagovat

Čtu to už po tak dlouhý době, pamatuju si, jak jsem kdysi prosila o pokráčko... A pořád je to stejně dokonalý a prostě Zarry, no a taky je to od tebe a prostě ty víš:)

5 Evee. Evee. | 30. července 2013 v 11:56 | Reagovat

Dixí, já jsem tak strašně ráda, že jsi z toho udělala vícedílovku.. protože... tuhle povídku jsem četla do doby, než zmizela z webovýho světa a děsně mi chyběla. Proto jsem strašně ráda, že jsem si teď mohla osvěžit paměť - ne že bych to neuměla zpaměti - a budu moci pokračovat ve čtení téhle dokonalosti :')) Hlásím se jako čtenářka čísla #1, protože tvé povídky jsou pro mě jedna z nejdokonalejších věcí na světě a jsem ráda, že v blogování a psaní pokračuješ, protože když mi to nenašlo kuksijon, a pak ani dixion, myslela jsem, že jsem v koncích.
Jsi jedna - troufám si říct nejlepší - z nejdokonalejších spisovatelek na světě :')
Ty moje úchylačko z auta, viď? jo A POZDRAVUJ BRÁCHU :'DDD :3

6 carolinedixion carolinedixion | 30. července 2013 v 11:56 | Reagovat

[1]: Páááni, Emily... egh. Emily mi pochválila povídku..? Díky, asi si nedokážeš představit, jaký z toho mam Vánoce. :D

[2]: Děkuju, zlato :))))))

[3]: Bezchybný teda úplně ne, honey, ale díky. :')

[4]: Awww, Annie... děkuju, já zrovna dočetla tvojí Hru Lží a jsem z toho úplně vykolejená - to je dokonalé, ne tohle. :*

7 carolinedixion carolinedixion | 30. července 2013 v 12:16 | Reagovat

[5]: Beruško?
Víš, že tě zbožňuju, víš to, že ano? Děkuju, miláčku, děkujujujduejiefhtkahhhh. Miluju tě. Milujuuuu. To si nezasloužím, páni, to si nezasloužím. :')
Spisovatelka nejsem a už vůbec z těch lepších, miláčku, až mě to rozesmálo, protože... uh, já si vás nezasloužím.
Brečím, nah.
O tom v autě mi nemluv a až ho potkam, vyřídim. :D

8 Vojta. Vojta. | 30. července 2013 v 12:48 | Reagovat

Eh, huh, nevím, jak ti to mám napsat, ale... Asi takhle to možná bude stačit.
To s Kubou jsi měla pravdu ve všem. Nedá se mu věřit, opravdu ne. Vím, že teď zním zřejmě jako nějaká chuděrka, ale to snad ne. Vážně je mi tě líto, ale doufám, že tady to bude stokrát lepší než...tam. Ještě jedno by jsi měla vědět... Všechno to hodil na tebe. Když mi to říkal, měl jsem sto chutí ti něco napsat, ale potom jsem poznával jeho pravé stránky. Je vážně strašnej. Jen mi lhal, nic jiného. Vím, že ti to nepomůže, lásko, ale aspoň víš, že na tom nejsi sama. Stay Strong, broučku, xoxo.

9 Katrin Katrin | Web | 30. července 2013 v 14:31 | Reagovat

Beruško  víš kdo jsem !!:) Ta povídka je dokonala :o) nojo sem ta verunka co si spolu píšem xx .. kdy bude další díl ?:DDD

10 carolinedixion carolinedixion | 30. července 2013 v 22:33 | Reagovat

[8]: Já zas nevím, jak mám reagovat, zlato. Upřímně jsem naprosto zaskočená. Že píšeš ty a co píšeš a nevím, co se mezi vámi stalo, nebo děje, ale rozhodně se mi nelíbí, že nezklamal pouze mě.
Mrzí mě, žes to taky poznal, docela by mě zajímalo, co říkal, protože... bych se chtěla zasmát. :D :)
Děkuju, je to od tebe hezké. xx

[9]: Ehh, proč Katrin? - Verča je krásné jméno! :)
Jinak, díky, sugarplum, další díl... ahgr, brzy? O:)

11 Mikayla Mikayla | 10. srpna 2013 v 22:37 | Reagovat

vážně neskutečně dojmná povídka a těším se, že bude brzo pokračování

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama