Kapitola 18.

26. července 2013 v 23:27 | Dixion |  Bromancelove


Otřel si ústa do ubrousku, jejž hned přeložil. Položil jej pod příbor a odsunul talíř ke kraji stolu. Niall dojedl už dávno před ním a dopíjel již druhé pivo.

"Chceš ještě něco?" Pohlédl na blondýnka, který si hrál s dvěma pivními tácky a párátkem. On jen zavrtěl hlavou, bříško měl přímo narvané. "Ani kafe, nebo zmrzlinu? Řekni si, hm." Usmívaje se uchopil jeho neposednou ruku do své a políbil jej něžně do koutku úst. Blondýnek se usmál a nakonec si přeci jen řekl o zmrzlinový pohár s horkým lesním ovocem.

Číšník tam po chvíli přišel a naložil si talíře na tác.

"Bylo to výborné, děkujeme." Usmál se na něj slušně Liam a podal mu ještě prázdnou lahev od spritu.

"Děkujeme, určitě to kuchaři vyřídím," zadíval se do čokoládových oček blondýnkova přítele. Ten si ale statečně začal
bránit své území; objal jej okolo pasu a natiskl své bledé rty na jeho růžovou tvářičku. Nevšímal si číšníka, jen mazlil přítelovu tvář rty a hladil jej jednou rukou po zádech. "Budete si přát ještě něco?" Zeptal se po delší trapné odmlce.

"Horké maliny, drobečku?" Natočil hlavu na svého blonďáčka a ujistil se šeptem o jeho přání. On přikývl a dál líbal hnědovláskovu tvář. "Horké maliny s vanilkovou zmrzlinou a jedno espresso, díky." Kývl a otáčeje hlavu se začal věnovat Niallovi. "Provokatére," zasmál se a políbil jej na spánek.

"Odskočím si, tak ne, že si zatím vyměníte čísla." Zavtipkoval modroočko, i když to vlastně myslel vážně. Liam na to jen zavrtěl hlavou a upil mu z půllitru.

Niall došel a záchody a opláchl si tvář. Nedokázal uvěřit tomu, co se děje, nedokázal uvěřit tomu, že konečně našel někoho, kdo mu bude oporou. Že by ho někdo mohl mít rád, že by někomu mohl důvěřovat a říkat mu všechno… Všechno?! On vlastně do teď ani nepomyslel na to, co se bude dít, až mu to převypráví, až mu dopoví tu historku. Zatraceně vážně vůbec nevěděl, co bude dělat. Jenže vážně jej nechtěl ztratit. Ale co mohl dělat, lhát mu nechtěl. Dřív nebo později by se to dozvěděl sám. Takže se rozhodl, že až se zeptá, poví mu pravdu. I přes riziko, že ho ztratí.

"Stihli jste to?" Pozvedl legračně obočí, když přelézal Liama, aby se mohl posadit na své místo.

"O čem mluvíš?"

"Ty čísla… vyměnit?" Mluvil naprosto vážně, přestože v duchu se ďábelsky řehňal, hnědovláskův pohled byl k nezaplacení.

"Ty jsi!" Šťouchl do něj nakonec a zasmál se.

Číšník jim donesl kávu a pohár, ale Liam už jen poděkoval a ani na něj nepohlédl. Nechtěl už dál Nialla provokovat, všiml si totiž, že je někdy velmi urážlivý.

"Ochutnej," modrooký nabral na lžičku trochu horkých malin, zmrzliny i šlehačky a přiložil ji k Liamovým rtům. On otevřel pusu a zhltl obsah lžičky.

"Hm, dobrý," zamlaskal a roztrhnul jeden cukr. Nasypal jej do kávy a z cínové konvičky si nalil trošku mléka. Zamíchal, oklepal lžičku o hranu šálku a položil ji na talířek. Vzal hrníček do dlaní a napil se z něj. Tak šíleně moc mu chyběla každodenní dávka kafe. Zakoukal se na svého přítele. Vypadal jako malé dítě; mlaskal a vybíral z vrchu všechnu šlehačku, nebo ze spodu skleněného pohárku ovoce. Pomalu si začal uvědomovat, že k němu něco cítí. Blondýnek si všimnul, že na něj Liam stále zírá a začalo mu to být divné. Děsil se toho, že má něco na obličeji, je zašpiněný nebo vypadá jako idiot. V duchu už začal panikařit, uklidnily ho ale po chvilce až letmé polibky, jimiž jej začal přítel zasypávat. "Nikdy jsem si takhle romantické rande ani nevysnil." Zašeptal a nabral na prst zbylou šlehačku, která zbyla v blondýnkově poháru, a umazal mu s ní nos. Pak jí ovšem ale hnedka slíznul. "Jsi tak kouzelný," pohladil jej něžně po tváři. Niall se jen začervenal a sklopil hlavu dolů. Cítil se jako v oblacích; třepotání něčeho lehkého a krásného v bříšku a roztřesené prstíky, a kdyby teď promluvil, jeho hlas by se jistojistě chvěl. Tak krásně mu nebylo ani s… ním.

"Půjdeme?" Vydechl nakonec, namísto něčeho krásného a zamilovaného. Liam se odtáhl a naposledy si lokl kávy. Vstal a šel zaplatit k baru útratu. Nechal mu dýško asi dvě libry, ale na flirtovné signály již nereagoval. Vrátil se za blondýnkem, pomohl mu do bundy a pobral většinu tašek. Opět počkal, až jeho přítel pobere zbytek a nabídl mu ruku. Když ji přijal, odešli z podniku a uviděli na blízké zastávce autobus. Kousek popoběhli, ale když uviděli, že na ně řidič mává a usmívá se, ustali v běhu a šli jen rychlým krokem. Nastoupili a Niall opět zaplatil. Posadili se na stejné místo a nákup odložili na sedadla před nimi. Blondýnek se tentokrát vysadil na přítelův klín a začal jej něžně líbat.

"Děkuju za výborný oběd a za nádherný den s tebou."

"Nápodobně," cvrnkl ho do nosu a pohladil palcem jeho hladký spodní ret. Niall své čelo opřel o to jeho a otřel se o jeho růžovou tvářičku tou svojí. Liam cítil, že blonďák už nějaký ten den není oholený, i když to vidět nešlo, malinko jej škrabal. Jemu ještě vousy nerostly a byl za to rád. Když z dálky viděli, že se blíží k domovu, sebrali tašky a doklopýtali ke dveřím.

Vystoupili a autobus s hlasitým odfukováním odjel. Liam chtěl blondýnka uchopit za ruku, přesně tak, jako chodili celý den po městě, ale on z ničeho nic ucukl. A rozešel se šouravým skleslým krokem k budově.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama