Kapitola 20.

26. července 2013 v 23:30 | Dixion |  Bromancelove


"Já to přeci vím, Nialle. Ale nemůžeš se schovávat věčně. A ať jste si udělali cokoliv, nikdo ti už nebude ubližovat. O to se postarám, ano?" Pohladil jej po červené tvářičce a vševědoucně se usmál.

"Nemůžu uvěřit, že jsem našel někoho tak úžasného." Přemítal nahlas blonďáček a silněji stiskl koleny Liamovy boky.

"Koho?" Hnědovlásek si položil ukazováček na pootevřené rty a poskočilo mu obočí.

"Ňoumo!" Vykřikl na něj Niall a se smíchem jej polechtal konečky prstů na šíji. Pak, nedalo se říct, že by jej políbil, spíš jej jen ďobl do rtů.

"Ňouma a trouba. Hm, my jsme teda dvojka." Hnědooký chlapec rezignovaně zavrtěl hlavou, čemuž se Niall jen zasmál. Chvíli na něj jen zíral a smyslně si olizoval rty. Pak se nakonec rozhoupal a začal jemně ožužlávat Liamův plný spodní ret. A pak horní. A nakonec, ani nevěděli jak, se octli pod dekou, svlečeni do spodního prádla; tedy do jedněch Topmanek a Dieselek . Jenže to už se blondýnkovi, jenž zaujal pozici pod Liamem, v hlavičce pomalu začala rozsvěcet červená kontrolka. Ale bál se něco říct, nechtěl to pokazit, nechtěl riskovat to, že se na něj jeho partner naštve. Proto jej dál líbal a nechal jeho horké dlaně sklouzávat všude po svém těle. Nechal se pohladit po zadečku, nechal Liama tlačit svůj nateklý klín na ten jeho, který na tom byl podobně. Nechal se, i když hnědovlásek opatrně uchopil jeho ruku a zavedl ji až pod své Topmanky. Niallova ruka se jen dotkla Liamovy erekce a on už byl v rozpacích.

"Li?" Zašeptal již odhodlaný blonďáček, jenže to vyznělo jako další vzdech, který již delší dobu vycházel z úst obou chlapců. "Liame… Sakra, tak poslouchej mě!" Přítel se odtáhl, i když dál přidržoval Niallovu ruku pod boxerkami. "Já… já ještě nechci zajít dál." Šeptl, otočil svou blonďatou šešulku do strany a zadíval se do zdi. Bylo jim trapně; oběma.

Kdokoli by je viděl, začal by se nejspíš smát. Napjetí v místnosti by se dalo krájet. Blondýnek, který stále ležel pod svým přítelem, měl ještě stále ruku položenou na přítelově přirození, a ten byl mimochodem absolutně červený; s pootevřenou pusinkou a vykulenýma hnědýma očima sledoval počínání svého blonďáka a čekal, co se bude dít. Už zase to udělal. Už zase převzal iniciativu a na nic se jej neptal. Tentokrát se ale vzchopil a rozhodl se neplýtvat časem do večeře, jenž mohl strávit v objetí se svým milým, a rovnou se mu omluvit, vyžehlit to a jen se dál mazlit.

"Promiň, Blondie. Zase jsem to uspěchal. Já vím a omlouvám se za to." Vyndavše blondýnkovu ruku z útrob svého spodního prádla dolehl vedle něj. Uchopil mezi prsty bradičku, kterou si Niall určitě někdy v dětství rozsekl, protože teď na ní měl roztomilý ďolíček, a otočil si jeho tvář k sobě. "Promiň mi to." Usmál se a políbil drobně pihatý nosík.
"Budeme si jen povídat, hm?" Pohladil jej po holém rameni a uvelebil se mu do náručí. Niall úlevně vydechl. Spokojeně se usmál a pohladil přítelovy kraťounké vlásky.

"A o čem?"

"Hm, bylo by… bylo by hloupé po tobě chtít, abys mi to dopověděl?" Zvedl na chvíli pohled k němu.

"Co dopověděl?" Modrooký doufal. Doufal, že to po něm teď chtít nebude. Modlil se, aby nechtěl doříct ten příběh. O hlouposti, která mu změnila život. Do slova a do písmene. Před tím byl oblíbený žádaný blonďák, sebevědomí mu nechybělo a všude měl spoustu přátel. I přes to, že byl z dětského domova, byl ve škole spolu s jeho nejlepším přítelem hvězda. Jenže… všechna sláva je pomíjivá. A tak se octl v téhle pozici. Něco se stalo, jedna hloupá chyba, zlomek sekundy, změnila jeho život. Obrátila ho naruby…

"Asi to, cos mi nedořekl v té koupelně?"
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 14. srpna 2016 v 23:12 | Reagovat

Jsem zvědavá co se dozví.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama