Kapitola 26.|KONEC

26. července 2013 v 23:40 | Dixion |  Bromancelove


Svalnaté paže obtočil kolem milencova těla a hrudník natiskl na jeho nahá záda. Lehce políbil svalnatý krk a pak si o něj opřel čelo. Stále byl v něm, jeho penis neochaboval, i přes to, že on sám byl vysílený. Hnědovlásek přiložil dlaně na ty Niallovy, které měl spojené na Liamově bříšku. Později jej za ně chytil a na důkaz oddanosti prostrkal hubené prsty do škvírek, mezi přítelovými prsty.

Blonďáček si byl jistý. Teď už ano. Upřímně. Ze srdce. Připravený, odhodlaný.

Ještě dvakrát se v něm zapohyboval, načež Liam zareagoval nečekaným vyděšeným výdechem, a vyšel z jeho zadečku. Divné. Otočil si jej k sobě čelem a pevně objal jeho tělíčko. Podíval se do jeho čokoládových očí a ujistil se, zda je vše v pořádku a tak, jak má být.

"Miluji tě." Upřímně. Ze srdce.

"Já tebe taky. Strašně, strašně moc." Hlas obou chlapců byl takový skřehotavý. Nejspíš proto, že byli moc emociálně vyčerpaní a vlastně i fyzicky a moc to pro ně znamenalo, a tak… se oba docela tiše rozplakali. Jen je ta situace dojala. Prostě… jen se cítili tak šťastně a bylo jim spolu tak krásně… až je to rozplakalo.

"Jsem unavený, půjdeme?" Zacvrlikal směle mladší z chlapců a ještě, než mu Liam stačil odpovědět, jej naposledy dravě políbil.

Pro oba chlapce tohle byl jedinečný a věčný zážitek. Moc dobře věděli, že na něco takového již těžko někdy zapomenou. Něco jiného je, když dívka přijde o panenství, a něco jiného je, když se spolu poprvé vyspí dva chlapci. Je to o mnoho upřímnější, důvěrnější a uznejme… víc vyčerpávající. Pro Liama znamenal první sex opravdu něco mimořádného a takhle úžasné si to popravdě ani nevysnil.

Vylezli ze sprchového koutu a každý se utřel do své vlastní osušky. Oblékli se do věcí na spaní a beze slůvka opustili
koupelnu. Stejně tiše spolu pak šli po chodbě. Báli se promluvit. Ať už nechtěli říct něco špatně, nebo byli vysílení, anebo zkrátka neměli slov… prostě spolu nemluvili. Dveře protentokrát otevřel Liam blondýnkovi a také je za ním zavřel. Zatímco Niall se topil někde hluboko ve svých myšlenkách, usmívajíce se, ležel na posteli a díval se do stropu, hnědovlásek stál u dveří a čekal, co se bude dít. Celkově v jejich vztahu, jak se zdálo, pořád někdo čekal, co se bude dít… Nakonec si šel tedy lehnout do své postele. Najednou jej přepadl pocit méněcennosti, připadal si využitý. Věděl, že to tak není, věděl, že se Niall nejspíš jen vzpamatovává z předešlé události, ale navzdory toho štěstí a té lásky, která uvnitř něho ještě před chvílí překypovala, se cítil smutně.

A jak to tak bývá u smutných lidí, rozplakal se. A to jakoby Nialla probudilo z přemýšlení. Liam věděl, že se tak cítit nemusí, nesmí, že je všechno v pořádku a blondýnek to s ním myslí vážně, smrtelně vážně, jenže si prostě nemohl pomoct. Modroočko vyskočil z postele a v mžiku si choulil Liama do své náruče. Vyděsil se, dostal strach, že se něco pokazilo.

"Li, miláčku? Já… jsem ti ublížil?" Zeptal se šeptem opatrně. Něžně jej uchopil za ruku a druhou jej začal laskat v kraťoučkých vláskách. Liam hned, jak si jej k sobě blonďáček přitisknul, plakat přestal. Obmotal ho všemi svými končetinami a obličej schoval do Niallova spacího svetru. Blonďák je přikryl a pevně jej objal. "Bolí tě něco?" Bál se, jestli ho nějak nezranil, ať už fyzicky, nebo psychicky.

"Ne, jenom prosím nikam nechoď." Zašeptal mu do svetříku a znovu dodal: "Prosím."

"Já nikam nejdu, Liame. Li, miluju tě, slyšíš? Nikam nepůjdu, nikdy, neopustím tě. Nic takového."

Zavrtěl se a vytáhl si jej za ramena něžně ke svému obličeji. Vyděšeně se mu zadíval do očí. A jemu se, jako vždycky, při pohledu do modrých studánek, vrátila všechna ta šťastná nálada. Blondýnek byl zprvu trošku vystrašený, když se jeho uplakaný obličej začal smát, pak mu to ale nedalo a rozesmál se taky. Zorničky se jim chvěly štěstím a v srdíčku je nezastavitelně hřálo cosi a při každém jejich doteku jim v bříškách zamravenčilo. Bylo to tak správně.

"Jsi hm… ještě unavený?" Zachichotal se a v jeho hnědých očích hořely dva chtivé plamínky.

"Jak na co." Broukl polohlasně v odpověď blonďáček a na znamení, že rozumí, na co Liam myslí, mu zmáčkl levou půlku.

"Dobře, jestli mi usneš, tak toho nechám, ale," hnědoočko se znovu tiše zasmál a něžně na Nalla nalehl. "Ale jinak bych si taky něco rád… hm." Mluvil jemně, tiše, chlácholivě. Jako by se bál, že kdyby promluvil hlasitěji, něco by se zvrtlo. Niall zavřel oči a nechal se sebou manipulovat. Byl by dal Liamovi cokoliv by si řekl.

Hnědovlasý chlapec jen dětsky líbal milencovu růžovou tvářičku a měkké poddajné rty a opatrně, neustále kontrolujíc jeho výraz v obličeji, mu stáhl tepláky ke kolenům. Zapřel se koleny o matraci a sám si taky sundal, po chvíli zápasení v tak hloupé pozici, svoje tepláky úplně dolů. Zpátky na něj nalehl a svým tělem se houpal na blondýnkovo tělíčku nahoru a dolů, do té doby, než jeho penis nabral největší rozměry, co šly. Niall měl stále očka zavřená, ale tušil, co teď Liam asi udělá.

Posadil se vedle něj a něžně jej otočil na bříško. Dlaněmi uchopil úzké boky, za které si jeho zadeček vytáhl maličko do vzduchu. Klekl si mezi jeho kolena a naposledy se sklonil blíž k modroočkovu obličeji, aby se ujistil, že dělá vše správně. Věděl, že nespí, věděl, že si to jen vychutnává do posledního detailu. To protože jej předtím, když se mazlil s jeho klínem, slyšel tence sténat. Políbil jej na čelíčko a rozhodl se, že už to nebude protahovat. Špičku žaludu nasměroval k jeho vstupu a začal docela silně tlačit. Nechápal, že to před tím Niallovi šlo tak rychle; jemu to šlo hodně špatně. Možná proto, že když byli mokří, lépe to klouzalo. Ačkoliv si připadal jako v hloupém nechutném pornofilmu, trošku si plivl na prsty a navlhčil milencovu dírku. Znechuceně se ušklíbnul; vážně to muselo vypadat nechutně. Ale podle očekávání to šlo mnohem snadněji. Znovu přitlačil a, ještě když se k tomu přidalo Niallovo usilovné povolení všech možných svalů, vplul do přítelova těla lehce a něžně. Pomalu, dráždivě přirážel; možná docela líně. Ale užíval si to, oba si to moc užívali. Hladil při tom jeho nahá záda; svetřík se mu zatím shrnul ke krku; a občas mu zajel až do vlásků, když tam dosáhl. Niall, sténaje, tiše, omámeně, šeptem vyslovoval jeho jméno a vyznání lásky, jež byla úplně pravdivá.

Malinko se v něm zavrtěl, což mu dopomohlo k dosažení orgasmu a i Niall hned na to vyvrcholil. Do jeho dlaně. Tudíž alespoň nic nezašpinili. Sperma si z dlaně olízal, když doléhal vedle něj a poznámku k tomu si neodpustil.

"Dobrý. Chutný."

Niall vyprskl smíchy, i když napůl spal. Ačkoliv mu to již moc nepřemýšlelo, dokázal si dát dvě a dvě dohromady.

"Čuně." Zamrmlal, když znaveně zabořil obličej do polštáře. Nechal se Liamem za pas přitáhnout pod peřinu, do objetí a
spokojený, zamilovaný a s lehkým úsměvem si konečně dovolil usnout. "Miluji tě, nezapomeň." Zašeptal ještě.

Liam chvíli mlčel. Opět moc emocí na to, aby byl schopný hned odpovědět. Měl ho, měl konečně někoho. Zamiloval se do toho nejkrásnějšího, nejhodnějšího, nejrozkošnějšího, nejsprávnějšího a… nejúžasnějšího člověka na planetě. A co víc… on mu lásku opětuje.

"Taky tě miluju." Políbil jej na spánek a zachumlal se hlouběji do peřiny, hlouběji do blondýnkova objetí.

Když někdo uvěří v lepší časy, v lásku a v pochopení, má větší šanci, že se mu dostane. Oba chlapci uvěřili a opravdu se jim všeho dostalo. Niallovi se dostalo pochopení. Možná ne od všech, ale od, pro něj velmi, důležitého člověka. Liam, vlastně i Niall, znovu u někoho našel lásku a rozhodl se ji využít, rozhodl se nepromarnit takovouhle šanci. Oba si sáhli na dno, ale silně se od něj odrazili a dopadli možná mnohem lépe, než by mohli dopadnout před svým pádem.
I Shakespeare jednou pověděl:

"Hluboký pád přivodí často největší štěstí."
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ellie Ellie | 13. října 2013 v 0:20 | Reagovat

achbože.
sakra.
brečím jak želva.
nevím jak se stalo, že jsem si tenhle příběh přečetla až teď...ale tohle je.
prostě.
jedinečný.
tak dokonalý, že mě to rozbrečelo.
tohle jednou zažít, achjo.
občas si přeju abych byla kluk gay taky s takovým úžasným přítelem !-_-
ale ne, vážně... je to dokonalý...

2 Karin Karin | 15. srpna 2016 v 21:23 | Reagovat

Nádherná povídka plna citu a lásky. :-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama