Kapitola 3.

26. července 2013 v 22:27 | Dixion |  Bromancelove



Mezitím, co si Liam po dlouhé době dopřával trochu uvolnění v podobě horké sprchy, Niall si třídil myšlenky. Přemýšlel, jaký asi může ten kluk být, jak se dostal do domova, kolik mu asi je. Určitě je v jeho věku, možná je o maličko starší… Možná by mohl být jiný, než ostatní kluci v jeho věku. Možná by mohl být rozumnější a možná by konečně našel kamaráda. Třeba tenhle kluk neodsuzuje lidi kvůli tomu, že jsou od ostatních odlišní. Nebo ho možná taky odpálkuje a vyžádá si jiný pokoj… Hnědovláskovi padly myšlenky konečně také jinam. Poprvé od toho dne se dokázal na chvíli soustředit i na něco jiného. Přesněji myslel hlavně na ty oči. Na nic jiného se nedokázal soustředit. Bylo to, jako by se mohl znovu podívat do očí svému tatínkovi. Přemýšlel takhle dlouho, zasněně stál opřený o zeď sprchového koutu,
nedbajíc na to, že už dávno neteče teplá voda, že se mu kůže na bříšcích prstů krabatí a zbytek těla polila husí kůže.

Modroočko se zatím přistihl, že začíná mít strach. Jestli se mu něco nestalo, byl tam opravdu dlouho. Proto se rozhodl radši tam zajít. Vlastně udělal dobře, Liam by akorát nastydl a stejně by později nevěděl, kudy zpátky. Vždyť tam byl poprvé a cesta od pokoje do koupelny byla poměrně delší a zmatená. Vešel a slyšel vodu, stále tekla.

"Haló?" Odhodlal se promluvit. Liam byl ale příliš zabraný do svých myšlenek, a tak si toho nevšiml. Zavolal ještě jednou.
Stále nic, proto se rozešel směrem do sprch. Až u posledního sprchového koutu, úplně na konci studené místnosti, se válela na židli hromádka oblečení. Přistihl se, jak si říká, že to je jako v hororu a on bude za chvíli zabit masovým vrahem, nebo objeví toho nového kluka v kaluži krve pod tekoucí ledovou vodou. Hned ale své myšlenky zahnal, ještě si za ně v duchu vynadal a došel až k poslední sprše, ze které stoupaly poslední obláčky páry. Takže mu tekla teplá voda.

"Jsi tady? Haló?" Zvýšil hlas. Liam si hned jeho zvonivý hlásek dokázal přiřadit ke správnému obličeji, slyšel jej z dáli, trochu tlumeně, ale pomalu začal přicházet k sobě. Pomalu cítil krutou ledovou vodu, dopadající na jeho zmrzlé tělo a rozbitou kachličku, nepříjemně ho řezající do chodidla.

"Jo, už jdu," trošku vypískl. Odkašlal si, aby našel svůj hluboký hlas a znovu odpověděl. "Už jsem hotový. Nepodal bys mi prosím ručník?" Niall chvíli hledal v té hromádce hadříků ten správný. Hnědooký chlapec mezitím vypnul tekoucí ledovou vodu a trochu se zastyděl. Říkal si, jestli to nebylo drobet hloupé-přijít, žádat o sprchový gel a potom o ručník. Osuška mu přistála na hlavě.

"Chytils to?" Zasmál se řinčivým smíchem. Rozhodl se, že se k hnědovláskovi bude chovat co nejpřátelštěji, když už s ním má bydlet a chce se s ním zkusit skamarádit.

"J-jo," vykoktal,"díky."

Niall pokýval hlavou, jakože nemá zač, pak mu ale došlo, že ho Liam nevidí.

"V pohodě. Počkám na tebe. Asi bys sám netrefil zpátky, že?"

"Byl bys hodný." Liam se snažil zachovat chladnou hlavu. Nevěděl, jestli se chce do jeho očí znovu podívat. Před tím se mu sice udělalo líp, ale bude zvládat při každém blondýnkovo pohledu ty vzpomínky na tátu? Asi si bude muset zvyknout, když teď s tím chlapcem sdílí pokoj a je to zatím jediný člověk, kterého tu zná a může se na něj s něčím obrátit. Ale třeba už modroočko našel rodinu, která si ho chce adoptovat… To on ale rozhodně nechtěl. Tenhle kluk jej zaujal a byl to jeden z mála lidí, s kterými se od té události normálně bavil.

Natáhl si na nohy flanelové volné kalhoty a zapnul i knoflíčky na košili ze stejného materiálu. Tohle pyžamo bylo vlastně jediné, co si odnesl z bývalého baráčku, kde žil se svou rodinou. Kde žil s tátou… Trošku si vzdychl a oblečený se vydal za blonďáčkem.

"To chceš jít bos?" Vyhrkl na něj hned.

"Nevzal jsem si ponožky, no."

"Tak si vezmi moje pantofle, na." Niall z nohou skopl gumové pantofle a přišoupl je nohou k Liamovi.

"Jsou mi trochu malý, ale díky." Usmál se na něj a blondýnek úsměv s radostí oplatil. Vlastně se úplně poprvé upřímně usmál. A to právě při pohledu do Niallových studánek.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 14. srpna 2016 v 22:04 | Reagovat

Li se k Liamovi chova pěkně moc to potřebuje. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama